Lazebnictví, (lázeňství), kadeřnictví a holičství
Lazebníci pečovali o provoz veřejných lázní. Zajišťovali nejen holení vousů a stříhání vlasů, ale věnovali se rovněž jednoduché medicíně – přikládání baněk, pouštění žilou, provádění jednoduchých chirurgických zákroků, ošetřování ran a vředů, masážím či výrobě léčivých mastí, čajů a nálevů. Na počátku 18. století byly v Brtnici možnosti tradičního léčitelství a medicíny rozšířeny o klášterní lékárnu umístěnou ve zdejším klášteře Řádu Nejmenších bratří sv. Františka z Pauly, založenou zřejmě až z důvodu morové epidemie, která město postihla v roce 1715. V průběhu 18. století byla medicínská činnost lazebníků postupně ukončena a zdravotnictví bylo ve druhé polovině 18. století v rámci tereziánských reforem podřízeno přímé kontrole a správě státu. V roce 1706 se v Brtnici připomíná jeden prvních „lékařů“ – byl jím ranhojič František Karel Josef Schmidt. V dalších letech je zde připomínán lékař Jan Jiří Sambler (1715), chirurg Šebestián Graner (1758), a v letech 1785 až 1794 je zde zmiňován lékař Josef Kramma. Pozici vrchnostenského lékaře, ranhojiče a porodního pomocníka zastává mezi lety 1794 až 1834 František Linka a v roce 1843 se v Brtnici objevuje první doktor medicíny – Jan Nepomuk Černý, a přibližně v letech 1845 až 1862 zde působil také lékař Jan Kozák. V listopadu roku 1833 byl v Brtnici na základě dvorského dekretu obnoven provoz lékárny. Lékárníkem se stal třeboňský rodák František Hönig. Když byla v Brtnici v roce 1841 založena pošta, stal se lékárník Hönig také poštmistrem. V první polovině 20. století se v Brtnici nacházela Lékárna u sv. Ducha, kterou provozoval lékárník Václav Houkal.
Od počátku 19. století se v Brtnici připomíná také řemeslo holičské a vlásenkářské (parukář). V průběhu první poloviny 20. století se zde nacházely již čtyři holičské a kadeřnické závody: Karmazin, Lang, Zelený a Číhalová. V nabídce některých z nich zůstávaly masáže, drobné lazebnické úkony (například baňkování či světelná terapie) i drobná vlásenkářská výroba.
Atmosféru maloměstského holičského závodu zde ilustruje závod Jana Mlejnka z nedaleké Třeště, jehož původní vybavení se zachovalo v téměř kompletní podobě.