Obchodní dům Jan Jonáš, Brtnice
Vlastní prodejna byla situována do nároží a v zadním traktu se nacházel byt. Nedostačující prostory původní prodejny si v průběhu prvních dvou dekád 20. století vyžádaly postupné rozšíření o skladovací prostory (takzvaný „magacín“). Jan Jonáš pro tyto účely přikoupil polovinu protějšího domu čp. 360, kde bylo kromě skladiště, dvou menších nájemních bytů, tvořených kuchyní a jedním pokojem, a v podkroví navíc jednou nájemní místností sloužící k ubytování učitele, umístěno také menší zázemí pro domácí hospodářství a chov drobného zvířectva. Zázemí domu doplňoval malý dvorek s dřevěným altánkem, takzvanou besídkou, kde se v neděli odpoledne scházel obchodník Jonáš s přáteli a brtnickým farářem na besedu či karetní hry. Úmrtím Jana Jonáše staršího v roce 1922 přešlo vedení celé živnosti na jeho syna Jana mladšího, který zdejší obchod vedl až do politických a společenských proměn spojených s převratem v únoru 1948, kdy byl provoz podniku začleněn pod spotřební družstvo Jednota.
V roce 1930 prošel původní přízemní dům přestavbou spojenou se zvýšením o první patro. Zatímco v novém poschodí vznikl prostorný byt, kompletně uvolněné přízemí bylo vyhrazeno prodejně s malým příručním skladem, což umožnilo významně rozšířit dosavadní nabídku obchodu.
Sortiment obchodu zahrnoval potraviny (především vážené zboží), ovoce a zeleninu, drogistické zboží a cukrovinky. Přímo na místě se pražila i mlela káva a připravovaly se vlastní speciality, jako byly nakládané okurky (takzvané rychlokvašky) nebo kysané zelí. Nabídku dále doplňovalo papírenské zboží, petrolej, barvy, oleje, nádobí, porcelán a drobné nářadí. Významnou součástí podniku bylo rovněž oddělení střižního a pleteného zboží, galanterie s širokým výběrem knoflíků, šicích potřeb, stužek, krajek či prýmek, o které pečovala Antonie Jonášová. Jan Jonáš mladší nechal u známého fotografa Ondřeje Knolla z Náměště nad Oslavou pořídit soubor černobílých pohlednic města Brtnice, čímž rozšířil stávající sortiment papírenského zboží.
Zařízení obchodu plně odpovídalo tehdejším moderním trendům. Interiéru dominovaly vysoké zásuvkové regály a dlouhé prodejní pulty. K jeho špičkovému vybavení patřily chromované zásobníky na kávu, velké zásobníky na petrolej nebo moderní sklonná pultová váha světoznámého patentu Van Berkel. Profesionalitu provozu doplňovalo používání vlastního obalového materiálu, jako byl balicí papír, speciální sáčky na kávu či vázací stuhy.
Obchod sloužil zákazníkům ve všední dny i v sobotu. Otevřeno však bylo i v neděli po mši svaté, což oceňovali zejména přespolní, kteří do Brtnice zavítali na bohoslužbu. Sám Jan Jonáš byl známý svou veselou a družnou povahou a zálibou ve hře na heligonku. Místní děti na něj rády vzpomínaly i proto, že k nákupu pravidelně dostávaly bonbony, takzvané fialky. Aktivně se zapojoval také do místního společenského dění – stal se jedním z donátorů nové křížové cesty ve zdejším farním kostele sv. Jakuba Většího a významně se angažoval rovněž v tradičním morovém průvodu.