SNAHA, kožedělné družstvo |

SNAHA, kožedělné družstvo

Družstvo se v prvních letech své existence zabývalo především výrobou a opravou obuvi a pouze menší díl produkce vyplňovala výroba kožené galanterie a rukavic.

Brtnická činírna se k družstvu připojila až v roce 1961. V témže roce se členem družstva stává také výrobní podnik s koženou galanterií v Jaroměřicích nad Rokytnou, čímž se velmi významně rozšířily jeho výrobní možnosti. Činírna v Brtnici prošla postupnou modernizací, která umožnila zásadní zvýšení kapacity, a díky dovozu kožešnické suroviny z území někdejšího SSSR, Mongolska, Severní Koreji, Evropy a zemí Jižní Ameriky se značně rozvinula kožešnická výroba a výroba kožené galanterie. Rozvoji provozu však nejvíce napomohlo zpracování ovčin dovezených ze Sovětského svazu, ze kterých byly vyráběny především stříhané obuvnické podšívky pro český obuvnický průmysl. Tato výroba se výrazně snižuje rozpadem Sovětského Svazu 1991. Brtnická provozovna činírny byla vyhlášená pro svoji velmi vysokou kvalitu výroby a progresivní technologii.

Původ surovin zpracovávaných v brtnické provozovně SNAHA Jihlava

Ovčina	ČSSR, Sovětský svaz, Mongolsko
Králičina	ČSSR
Bizon	Kanada, USA, ČSSR
Pes korejský	Korea
Divočina (liška, norek)	ČSSR, aukce Německo, Finsko, Holandsko

V pozdějších letech jsou s družstvem sloučeny menší společenstva „DRUKUP Moravské Budějovice“, zabývající se výkupem kožek, „ÚDRŽBA Jihlava“ a Komunální služby v Brtnici. V roce 1977 se SNAHA slučuje s kožešnickým družstvem „NUTRIA Brno“ a v roce 1980 je do družstva začleněna síť sběren a opraven obuvi z okresu Jihlava.

Družstvo SNAHA disponovalo vlastním stavebním střediskem, které zajišťovalo téměř veškeré vnitropodnikové stavební aktivity.

Na přelomu 60. a 70. let 20. století proběhla rozsáhlá rekonstrukce části předzámčí u zámku v Polici (u Jemnice), do jehož prostor byla následně přestěhována část výroby kožené galanterie. V průběhu 70. a 80. let 20. století byly rozsáhle rekonstruovány a rozšířeny také provozovny v Jaroměřicích nad Rokytnou, Brně, Jihlavě, Lukách nad Jihlavou či Brtnici, kde v rámci přestavby a rozšíření výrobního areálu vznikla jedna z nejmodernějších čistíren odpadních vod. Jednotlivé provozovny byly v tomto období postupně vybaveny moderní technologií. Na začátku roku 1981 byl v Brtnici zahájen provoz vlastní závodní kuchyně, ze které se rozvážely obědy do provozoven v Brtnici a blízkém okolí.

Výroba družstva byla rozdělena do tří hlavních odvětví, a to na výrobu obuvi, kožešin a kožené galanterie. Z počátku se výkon v jednotlivých odvětvích pohyboval téměř na stejné úrovni, později však došlo k významnému navýšení výroby ve prospěch kožešin, které postupně tvořily 50 až 70 % všech výkonů.

Činění kožešin se provádělo v provozovnách v Brtnici a Kralicích, výroba obuvi se soustředila v Jihlavě, Brtnici a Lukách nad Jihlavou, a produkce kožené galanterie byla umístěna v Jaroměřicích nad Rokytnou a Polici (u Jemnice). Výroba kožešinové konfekce byla soustředěna v Brtnici, pod níž dále náležely dílny v Brně, Polné a Praze. Téměř každá provozovna byla vybavena vlastní vývojovou dílnou, které se snažily vždy včas reagovat na světové proměny módních trendů.

Mezi nejznámější výrobky náležely kožíšky „Panenka“, pláště „Juliána“, paleta a pláště z korejských psů (od roku 1979 také palet norkových), velurové kožichy, sportovní vaky a kabely, rukavice a nejrůznější modely letní i zimní obuvi.

Družstvo SNAHA se v průběhu třetí čtvrtiny 20. století postupně vypracovalo na jednoho z nejdůležitějších tuzemských dodavatelů obuvi, kožešin a kožené galanterie. Od roku 1965 se zároveň stalo také významným importérem a exportérem, obchodujícím s kožešnickou surovinou, kožešinovou konfekcí a koženou galanterií na trzích v SSSR, Jugoslávii, Maďarsku, Norsku, Švédsku, Dánsku, Anglii, Irsku, Francii, Rakousku, Itálii, Holandsku či Západním a Východním Německu.

Produkce brtnické činírny byla zaměřena především pro potřeby kožešnických provozů samotného družstva, výjimkou však nebyly ani zakázky pro kožešníky v Česku a Německu.

V roce 1984 dosáhla členská základna kožedělného družstva SNAHA počtu 1190 členů, s celkovým výkonem 384,4 mil. korun, tržbami ve výši 100 mil. korun a ziskem z exportu ve výši 65 mil. korun. Pro své úspěchy získalo kožedělné družstvo SNAHA řadu čestných titulů, pamětních medailí i státních vyznamenání (Dokonalý družstevní výrobek, Družstvo socialistické práce, Vyznamenání za zásluhy o výstavbu aj.).

Na průběžném rozvoji družstva se podílela celá řada význačných pracovníků. V osmdesátých letech 20. století vstupují do zdejšího družstva manželé Josef a Magda Šálkovi, kteří přecházejí z kožešnického podniku KARA Trutnov, kterému se posléze SNAHA Jihlava stává srovnatelnou konkurencí. Manželé Šálkovi značně přispívají ke zvýšení kvality družstevní produkce. Josef Šálek zde zavádí zcela nové technologie a významně rozšiřuje také barvení a zušlechťování kožešin. Na rozvoji družstva a jeho technologickém růstu se zásadním způsobem podílel také Stanislav Novotný.

Družstvo věnovalo značnou pozornost také náboru nových mladých pracovníků. V roce 1975 byla v Brtnici zahájena činnost místně odloučeného pracoviště SOU ČSVD se vzdělávacím oborem „kožešník pro šití a opravy kožešinových výrobků“. Škola byla umístěna v někdejším panském zájezdním hostinci čp. 259 na náměstí. Učební doba zde trvala 3 roky a 4 měsíce. Ostatní kožedělná odvětví se vyučovala na učilištích ve Zlíně, Zruči nad Sázavou a Třebechovicích pod Orebem.

Prodejny SNAHY se nacházely nejen v Brtnici či Jihlavě, ale také v Brně, Pelhřimově, Havlíčkově Brodě, Písku, Telči či Velkém Meziříčí. Sběrny a opravny obuvi a koženého zboží se nacházely v Jihlavě, Pelhřimově, Žďáru nad Sázavou, Telči, Batelově, Lukách nad Jihlavou, Mrákotíně a Dolní Cerekvi.

Družstvo disponovalo vlastními podnikovými byty i tzv. svobodárnami. Rekreační zařízení družstva SNAHA se nacházelo v Bítově – Kopaninách, a dále Polici (u Jemnice), v půdní vestavbě předzámčí.

Další významný milník se pojí se změnou politického zřízení v roce 1989. V roce 1991 se na základě delimitačního protokolu brtnická činírna vyčleňuje z družstva SNAHA Jihlava a stává se samostatným subjektem s názvem SNAHA Brtnice. Předsedou nově vzniklého družstva je jmenován Ing. Roman Diviš. Sortiment výroby zůstává nezměněn, každým rokem se však snižuje objem výroby a přirozeným úbytkem (odchodem do důchodu) také počet zaměstnanců. V roce 2020 je výroba družstva zajištěna 20 pracovníky.

V roce 2020 se předsedou družstva SNAHA Brtnice stává Pavel Klvaňa, pod jehož vedením se začínají realizovat nové ideje v oblasti koželužské výroby. Areál SNAHY Brtnice prochází rozsáhlou přestavbou, v jejíž první etapě byla postavena zcela nová hala zaměřená na výrobu čalounických usní. SNAHA Brtnice disponuje moderní technologií konkurenceschopnou se zahraničím a vytváří nové pracovní příležitosti.