Včelařství a perníkářství v Brtnici
Výroba perníků je v Brtnici poprvé doložena písemnými prameny v průběhu 17. století. Mezi nejstarší doklady náleží především cechovní artikule sdruženého cechu pekařského, mlynářského a perníkářského pocházející z druhé poloviny 17. století, obsahující celkem 19 artikul, vydané Antonínem Františkem hrabětem z Collalto. Cechmistři byli voleni vždy při památce Božího těla. Cechovní shromáždění se konala čtvrtletně, případně na požádání, avšak žadatel byl povinen zaplatit cechu 1 groš. Učedníci byli přijímáni za přítomnosti cechmistrů a ostatních mistrů. Učedník byl povinen se po tři léta pilně učit. Cechmistři uvedených řemesel předstoupili před hraběte z Collalto „ve vší poníženosti nás žádajíce, abychom jim jejich řádný artykule cechovní, který od starodávna mají, milostivě obnovili“. Z let 1662 až 1671 se zachovaly seznamy cechmistrů cechu pekařského. Perníkářské řemeslo se v Brtnici pravidelně připomíná také v průběhu 18. století.
V roce 1843 se v Brtnici uvádí šest pekařů. V roce 1853 se zde uvádí cech pekařů s celkem 13 mistry. Ve dvacátých letech 20. století zde působil perníkář Jan Látera, který měl provozovnu v Rokštýnské ulici.
Mezi lety 1949 až 1950 byla většina drobných pekárenských (pekárny Čermák, Mirovský a Ficenc) a cukrárenských provozů (Trojanova cukrárna) začleněna do Svazu spotřebních družstev.