ČERNÁ
Od druhé poloviny 17. století se hlavním sídlem severních collaltovských držav kolem městeček Měřína a Bohdalova stává nově zbudovaný zámek v Černé. Způsobuje to zřejmě poloha této vsi, která se na rozdíl od periferního Rudolce nalézala mnohem blíže centrální části panství a v neposlední řadě také městečku Měřínu, které od konce 16. století přebírá úlohu tržního střediska s rezidenční funkcí.
Zámek v Černé neměl před příchodem Collaltů dlouhou minulost. Přestože zdejší dvůr je doložen již od šedesátých let 16. století, kdy navázal na starší manský dvorec měřínských benediktinů, vlastní sídlo vzniká teprve s poslední generací Chroustenských z Malovar. Jeho vzniku předchází výstavba velkého vrchnostenského pivovaru, zřízeného při dvoře ještě v posledních desetiletích 16. století. Přestože dosavadní práce spojují vznik dnešního zámku s Janem Rafaelem Chroustenským a jeho manželkou Annou Šárovcovou ze Šárova, ve skutečnosti byla za jeho života pouze zahájena výstavba drobné tvrze při dvoře. V době stavovské vzpoury na počátku dvacátých let 17. století, která ukončila téměř sedm desetiletí držby Rudolecka a Měřínska rodem Chroustenských, se při dvoře v Černé nacházela pouze nedostavěná tvrz, zpustlá, bez oken, dveří a dveřních kování. Tato tvrz je kladena do budovy nynějšího zámku, a to především na základě dosud dochované erbovní desky, připomínající zmíněného Jana Rafaela Chroustenského s Annou ze Šárova. Tato deska však nepředstavuje spolehlivý důkaz, vztah k tomuto objektu nelze doložit.
Nejstarší písemné zmínky o zámku v Černé pak nalézáme teprve od šedesátých let 17. století. Tyto skromné údaje dokládají dokončovací práce na zámku před rokem 1661, završené, podobně jako na jiných collaltovských zámcích v okolí, výstavbou čelní věže. Tehdy sídlila na zámku pouze místní vrchnostenská správa, horní podlaží objektu byla vybavena pro příležitostný pobyt vrchnosti. Současně je název rudoleckého panství nahrazován termínem černické. Hlavním správním centrem collaltovských statků na Žďársku byl tehdy zámek ve Stránecké Zhoři, kde se nacházela i kancelář vrchního regenta Collaltů Jana Manského. Zámek v Černé tak představoval stavbu, jejímž úkolem bylo zajistit pohodlí při spíše ojedinělých návštěvách členů collaltovského rodu. Proto byl při jeho vzniku uplatněn stavební typ, známý spíše ze severoitalského prostředí, v našich krajích však více než ojedinělý. Půdorys zámku se střední podélnou chodbou, do níž ústil vstup uprostřed jedné z bočních stěn, a obytnými či účelovými místnostmi po jejích stranách, až nápadně připomíná mnohé toskánské vilové stavby první poloviny 17. století, často doplňované ještě symbolickými, pevnostně působícími nárožními baštami, věžicemi či rondely. V případě zámku v Černé byla tato archaicky působící pevnostní složka nahrazena pro Collalty typickou hranolovou věží, přiloženou k delšímu průčelí zámecké stavby, a zprvu zakončenou členěnou cibulovou helmicí. V jejím sousedství bylo zřejmě již tehdy přiloženo vnější přímé schodiště do patra zámku, v jehož případě rovněž nalézáme celou řadu příkladů v soudobé italské architektuře. Zámek v Černé nebyl tímto svým specifickým pojetím mezi jinými stavbami collaltovského rodu ojedinělý. Zřetelně shodné znaky nalézáme také u současně stavěného zámku v Kněžicích, zřízeného v těsném sousedství starší tvrze, který se Černé blíží koncepcí a základními rozměry, včetně existence hranolové věže a vnějšího schodiště do patra, doloženého staršími plány. Rozdíl zde spatřujeme pouze v absenci podélné střední chodby. Obě stavby měly zřejmě za úkol přiblížit Collaltům jejich rodné prostředí a přinést část severní Itálie také do chladných kopcovitých krajin středoevropské Vysočiny. Zda v případě Černé novostavba navázala na rozestavenou tvrz Chroustenských z Malovar, zůstává zatím v oblasti hypotéz.
Na zámku se nacházela kaple zasvěcená sv. Antonínu Paduánskému. Ze zámecké kaple se zachoval rokokový oltář, na jehož znovuobjevení a záchraně se aktivně podílelo Regionální muzeum Horního Pooslaví. Muzeem zachráněný oltář byl v roce 2019 předán z muzejní sbírky Obci Černá a podle přání zastupitelstva obce by měl být umístěn v obecní kapli sv. Antonína Paduánského.