Obnova pozdně barokního členění fasády kostela sv. Bartoloměje v Radostíně nad Oslavou
Zhodnocení dosavadních poznatků
Areál farního kostela sv. Bartoloměje v Radostíně nad Oslavou se sestává z budovy farního kostela sv. Bartoloměje, samostatně stojící věže a taktéž samostatně stojící kaple Panny Marie (obě stavby jsou součástí ohradní zdi). Areál je uzavřen zděnou ohradní zdí. Původní areál raně gotického kostela prošel pozdně barokní přestavbou v 70. letech 18. století, kdy byla loď kostela rozšířena o zhruba 1/3 severozápadním směrem a věž byla zvýšena o stávající zvonové patro. V rámci pozdní barokizace získaly budovy kostelního areálu nový, dobově odpovídající vzhled fasád. Z doby barokní přestavby kostela se zachoval cenný historický stavební plán zachycující nejen samotné rozšíření kostela, ale též podrobný návrh vzhledu jeho průčelí.
Barokní vzhled si areál kostela udržel do roku 1857, kdy byly budovy areálu výrazně poškozeny rozsáhlým požárem. Požárem byla bezezbytku zničena střecha nad kostelem a střecha věže (interiér kostela byl z větší části uchráněn). V této době dochází také k prvnímu masivnímu poškození fasád. Rozsah požáru, který vážně poničil část Radostína, neumožnil díky značným nákladům spojeným s obnovou městečka plnou renovaci zdejšího kostela. V této době dochází zejména k opravám požárem zničených střech (z úsporných důvodů není obnovena věžička sanktusníku nad presbyteriem a věž kostela je zastřešena pouze jednoduše řešenou nízkou stanovou střechou), obnově interiéru věže – včetně nové zvonové stolice, do které jsou pořízeny nové zvony. Opravován je též požárem poškozený areál fary. Dalších více jak padesát let je na budovách areálu kostela prováděna pouze základní údržba a značně poškozená fasáda byla průběžně udržována novým vápenným nátěrem. Na počátku 20. století dochází v souvislosti s výměnou střešní krytiny (pálená střešní taška bobrovka je nahrazena falcovanou plechovou krytinou – plechová krytina byla původně nenatíraná – v přirozené kovové barvě, později byla natírána v tmavě červeném odstínu) ke snížení hřebene střechy nad presbyteriem. V roce 1924 je provizorní stanové zastřešení věže nahrazeno klasickou cibulovou střechou s lucernou.
K poměrně výrazným změnám dochází v roce 1941, kdy je směrem do lodě kostela rozšířen kůr. V souvislosti s touto úpravou dochází k přestavbě schodiště na kůr, kdy je zrušeno původní točité schodiště, které je nahrazeno schodištěm novým, z části vedeným v novodobé přístavbě při jihozápadní předsíňce. Ve stejném období proběhla také výměna hodinového stroje, přičemž byla realizována vestavba nových velkých prosklených ciferníků pod korunní římsou věže (původní malované ciferníky byly později odstraněny).
Posledních úprav se areál kostela dočkává v závěru 60. let a v průběhu 70. let 20. století, kdy je původní silně poškozená fasáda téměř v celém rozsahu odstraněna a budovy kostela jsou nově opatřeny silnou vrstvou šedé břízolitové omítky, již zcela bez architektonického dekoru. Na počátku nového tisíciletí jsou stavby zdejšího areálu kostela opatřeny novým nátěrem v ostrém bílém odstínu.
Od roku 2013 probíhá celková památková rehabilitace areálu farního kostela. V současné době je provedena generální rekonstrukce veškerých střech. Plechová krytina na budově farního kostela a na ohradní zdi byla nahrazena pálenou střešní taškou – bobrovkou; plechová krytina na věži kostela byla nahrazena měděným plechem. V rámci rehabilitace byla v roce 2015 obnovena hmota sanktusníku a v letech 2014 až 2015 opravena podstřešní římsa po obnovu kostela. Při obnově římsy se podařilo objevit fragmenty římsy původní - z doby pozdně barokní přestavby, čímž se spolehlivě podařilo vyvrátit tvrzení několika málo "pamětníků", kteří existenci profilované podstřešní římsy na radostínském kostele odmítali s tvrzení, že na kostele nikdy profilovaná podstřešní římsa nebyla.
Nález fragmentu podstřešní římsy umožnil též doplnit poznatky o barevném řešení kostela v době po dokončení pozdně barokní přestavby v 70. letech 18. století. Průzkum nejstarší vrstvy líček bezpečně prokázal světlý okrový / pískový odstín pro aktivní prvky (tj. architektonický dekor fasády - římsy, pasparty, ostění aj.) a modrošedý odstín pro pasivní prvky (tj. plochy).
V současné době je vypracován projekt, který řeší úplnou rekonstrukci – rehabilitaci fasád budov farního kostela sv. Bartoloměje v Radostíně nad Oslavou, a to na základě dochovaných archivních ikonografických materiálů, archivních fotografií a závěrů stavebně historického průzkumu (SHP), zhotoveného v letech 2013 až 2015.